pátek 1. března 2013

V Norském dřevě S elegancí ježka

Mám za sebou již spoustu hodin trávených s knihami, mám i několik oblíbených knih a mám jen pár knih, které jsem schopná přečist znovu a znovu a znovu....
V poslední době se mi zaryly nejen do mysli 2 knihy. Shodou okolností je spojuje cosi.... japonského, a né vždy to je místo.

Tou první je kniha S elegancí ježka.
V knize se střídají dvě linie, kdy jednu vypráví holčička jménem Paloma, které je 12 let a chce spáchat sebevraždu. Její bohatí rodiče ji nechápou, protože je velmi inteligentní a intelektuální. Vypráví svůj pohled na dění v domě s luxusními byty a jejich rozmarnými obyvateli. Všichni ji berou jako dítě, i když je mnohdy dospělejší než oni. Druhou linii vypráví 45 letá domovnice Renée. Shodou okolností je domovnicí právě domu, kde bydlí Paloma. Renée se snaží schovat před světem ve svém bytě, který je na první pohled dost obyčejný, ale za dveřmi se schovává hromada knih. Renée je tedy ten pomyslný ježek, který ukrývá své vlastní (intelektuální, filozofické, nadané) já za ostny, které představují to, jak má opravdová domovnice vypadat a chovat se. Zvrat přichází po nastěhování se nového nájemníka, japonce Kakura Ozu. Ten jediný chápe Palomu a tito dva spolu příjdou na tajemství Renée.

....Dost o obsahu. Kniha je úchvatná. Líbí se mi jednotlivé vypravěčské linie, zájmy Renéé...a pan Ozu je dokonale charakterizován, zejména ve vztahu k jeho kultuře.
Pokud jste jako já a moc si nevybavujete u čtení příběhu tváře...je na místě se podívat na film, ale na knihu rozhodně nemá.

Druhou knihou je Norské dřevo od japonského spisovatele Haruki Murakamiho.
(nalevo-kniha, jak se mi dostala do rukou, napravo- obal knihy ...nemám ráda obaly xD, pořád se shrnují)

Příběh zdá se býti jednoduchý. Jde o vzpomínky hlavního "hrdiny" Toru Watanabeho, které se týkají období studia na vysoké škole v Tokiu. Hlavně tedy jedné holky Naoko, do které je zamilovaný, i když toho spolu moc nenamluví.

Na této knize mě fascinuje jednoduchost příběhu a složitost postav. Haruki Muramaki umí dokonale popsat zajímavé a až neobvyklé charaktery lidí, rovněž mu nedělá problém popis prostředí a skvělá přirovnání. Jako např.
Radši budu šrtátko než druhořadá sirka.
Svět je jedno velké oslí hovno.
Život je krabice sušenek.

Kniha je sice dramatická, ale já jsem se bez okolků většinou dost nasmála. Situace jsou nevšední a čte se sama.

A nakonec ještě má oblíbená pasáž...
"Mám tě moc rád, Midori."
"Jak moc?"
"Jako medvě na jaře."
"Jako medvěd na jaře?" zvedla Midori znova hlavu. "Co to znamená jako medvěd na jaře?"
"Představ si, že jdeš na jaře po louce a naproti tobě jde roztomilý medvídě se sametovou srstí a zářivejma očima a povídá ti: "Dobrý den, slečno, nešla byste se se mnou válet v trávě?"A pak by tě vzalo do náruče a šli byste se netáhnout na kopec porostlej jetelm a leželi byste tak celej den...."

Nádherná představa, no ne? A tak to je se vším v této knize :))

3 komentáře:

  1. Děkuji moc za pěkné knižní typy. Norské dřevo mne už láká nějakou dobu,ale díky státnicovým obdobím se k tomu nemohu nějak dostat. Tak snad v červnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho četla při cestách do školy xD. Ale je fakt, že je lepší mít na oboje čas a urovnat si to v hlavě :)

      Vymazat
  2. O Muriel Barberyové ani o knize S elegancí ježka jsem nikdy dřív neslyšela, ale podle obsahu ta knížka vypadá vážně poutavě! Tématem je mi knížka blízká a (kupodivu) ji máme i v městské knihovně, takže si ji rozhodně musím přečíst. :) Norské dřevo jsem si taky chtěla koupit, ale pak jsem místo toho začala uvažovat o koupi trilogie 1Q84, kterou též všichni chválí, ale nakonec z toho kvůli financím padlo. Každopádně si díky tomuto článku znovu pohrávám s myšlenkou na koupi Norského dřeva :D

    OdpovědětVymazat