úterý 29. prosince 2015

Arteterapie No.2

O tom, jak jsem jela opět do školy do Brna jsem Vám už psala, konkrétně tedy o dění den předem.
Řekněme, že druhou návštěvu školy jsem nějak psychicky nedávala, ačkoli ráno...začalo taaaaaaak krásně :3

Pohlazením slunečního paprsku po nose...
 V sobotu to bylo strašné...na židličkách mě děsně bolela záda, a tak jsem nešla ani na výstavu Zastihla je noc jako ostatní, ale běžela jsem do Albertu si koupit čokošku, sladké pendreky a vůbec samé "bomby", které jsem zbaštila za 30 minut dojezdu na koleje VUT. Nervy byly v pohodě a záda v tramvaji taky povolila. Uvažovala jsem, jestli jít na Špilas, ale fakt to byla taková krize, že bych zabíjela lidi na potkání...tedy to jsem si myslela...na České na mě promluvila nějaká paní s rakvičkama a najednou mi přišel zase svět pěkný a vtipný (dělaly jsme si srandu ohledně Dušiček a její koupi rakviček.)
Večer jsem usla v 7 mezi vínem a solenou kukuřicí. V 11 jsem se vzbudila a pak jsme s Kasumi dobré dvě hodiny filozofovaly nad životem...
Bála jsem se neděle, ale ta dopadla dost dobře, celou jsem ji trávila v ateliéru.

 Zadání bylo: Mandala...
 Ta moje byla vícevrstvá a nejen z hlediska použití barev.

 Také jsme s mou spolužačkou Evou tvořily a dokončovaly Nádobu, která neměla mít klasický tvar. Nejdříve měla na těch 4 hrbolcích stát, ale poté jsme je navýšily a udělaly, jak můj drahý nejkamarád to nazval, kozatou žirafu.

Jsem tak trochu ponořená v hloubání nad diplomkou (o sexuálních úchylech), a tak mě pro případ, že tady to nějaký čte, vyfotit i nohu

 a nos. (Obojí je dle Freuda náhražka penisu...ale zase...co není podle Freuda náhražka penisu :D.)

pondělí 28. prosince 2015

Malamut 2015

V říjnu tohoto roku se v Ostravě opět konal Mezinárodní festival performance - Malamut. Koná se každé 2 roky, další tedy můžeme očekávat v roce 2017. Naposled se tuším konal v Domu umění GVUO a letos se přesunul do Fukušimy ehm ...tedy do nákupního centra Nová Karolína a do Trojhalí, které stojí za ním (na Trojhalí jsem pyšná...je to naše zachráněná památka, skvěle zrekonstruovaná a vůbec úžasná).

Festival trval 3 dny (od 6.10. do 8.10.) a vystupovali zde hosté z Číny, Švédska, Finska, Polska, Francie, Španělska, Ukrajiny, Slovenska a zastoupení měla samozřejmě i ČR.

Dorazila jsem tam 7.10. k večeru a stihla pouze několik málo (asi 4) vystoupení a 1 přednášku o polském performing art.

Performing art musíte "zažít" nejde moc co komentovat, takže se dočkáte zde několika fotek, které ale bohužel nezachytí situaci, dojem, správný okamžik.

 (fotka z oné přednášky, asi bych si to užila víc, kdyby byla v polštině, ale chápu, že musí rozumět všichni)


 (jak se "rodí" holčička)



 (nezapomeňte si schovat penis mezi nohy)

sobota 26. prosince 2015

Šťastný život v Legiovlaku

Při mé poslední návštěvě Brna (kvůli školy) jsem si páteční den opět doslova nabila různými akcemi.

První z nich byla výstava Šťastný život v Secesi, která skončila 29. listopadu 2015 a konala se v Letohrádku Mitrovských. (Hodně zvláštní bylo, že studentskou slevu tam mají odstupňovanou podle toho, jestli studujete SŠ nebo VŠ...jako by vysokoškoláci měli víc peněz :D.)

Secese je jedno z mých oblíbených období, takže jsem s návštěvou neváhala, i když zrovna tenhle víkend v Brně byl trochu komplikovaný z hlediska ubytování pod Palčákem (, za které ale stejně moc moc moc děkuji Kasumi :*).

V Letohrádku jsem už kdysi byla na výstavě o mém oblíbeném českém seriálu Četnické humoresky. Ačkoli stojí kousek od Mendlova náměstí, sotva by ho člověk neznalý Brna mezi hnusnýma panelákama u zanedbaného parku našel. Teď, podruhé, jsem už ale trefila a uvnitř to vypadalo zase krásně.
(foceno ze suterénu, do kterého se jde po okouzlujícím točitém schodišti).

Letohrádek tvoří dvě křídla propojená kruhovým středem, je dvoupatrový, ale druhé patro není nad, nýbrž pod. :) Vzhledem k malinkatosti prostoru nebyla výstava časově náročná, ale to nijak neubralo kvantitě a kvalitě vystavovaných předmětů.









Nejsem troškař, a tak jsem ve stejný den šla ještě na jednu "výstavu". Už ne sama, ale s mou drahou Ivou jsme navštívily Legiovlak, který stál po určitou dobu v Brně-Králově Poli. Vstupné nebylo žádné, navíc já už den předem "obětovala" pár peněz pro legionáře tím, že jsem si zakoupila brož vlčího máku.
Vlak se skládal z několika vozů, z nichž se mi nejvíce líbil ten zdravotní a polní pošty. :3



středa 18. listopadu 2015

She's alive!

To abyste věděli, že i když o tom už moc nekecám a po conech chodím spíš v geek trikách (Vader na Natsuconu), tak pořád lolitím.....pokud tomu jde tak říkat :D.

(Nastupuje kecání o tom, co je nového u mě a mého šatníku.)

Snad měsíc a půl mi trvalo zase vyrobit nějaké headdressy a 1 z nich měl větší popularitu než druhý.
Konkrétně to pak byla Sklizeň vína.
Ten jsem vyměnila s Kiki z Brna za čistě bílou sukni (classic uni) od Madame Muffin. Akorát dlouho čistě bílá nezůstala... :D

pátek 23. října 2015

Artehraní v Brně

Během mé druhé letošní dovolené, která se uskutečnila 2. týden v září a o které ještě napíšu, jsem dostala dopis z Masarykovy univerzity v Brně, ve kterém stálo, že ... MĚ PŘIJALI k celoživotnímu studiu Expresivní terapie se zaměřením na arteterapii.

Můj mini sen, za který dám strašné prachy (7 000,- /semestr + jízdné do Brna + cena za ubytování, pokud hodně smutně nebudu koukat na své kamarády), se mi pomalu plní, ale bohužel 'karma' zasahuje. A tak i přesto, že mám školu pouze 1x za měsíc (a prosinec a březen vůbec), tak se všechny cony až do AnimeFestu 2016 trefují do toho jednoho víkendu ze 4. Pápá Akicone, Koprcone, PragoFeste atd. :((

Aktuálně se blíží můj 2. víkend školy, a tak mě napadlo Vám napsat, jak vypadal ten můj první.

Začal vcelku pozitivně 2.10. dost brzo ráno. Nějakou nechutnou náhodou jsem chytla opravdu skvělý a luxusní vagón do Brna (na to, jaké hnusy tam jezdí)...byl tak skvělý, že mi to pravidelní cestující na trase Ostrava-Brno nechtěli věřit. :D

pondělí 19. října 2015

Poslední MAniFest (2015)

Již někdy od května 2015 se řešilo, že letošní ostravský MAniFest bude poslední. O pár měsíců později se objevila informace, že to není tak úplně pravda. Nicméně MAniFest byl letos v tradičním provedení na tradičním místě (hospůdka "U Josefa" v Ostravě - Krásném Poli) opravdu naposled.

Několik bodů, které sice nestojí za vypíchnutí, ale já je vypíchnu :D:

sobota 17. října 2015

Japonské dny v Ostravě

Víte, jak to je....Japonsko je strašně coool. Do teď byly Japonské dny třeba tam, kde je aspoň nějaká japanistika...a najednou se to objeví v Ostravě.

A víte, kdo to pořádal? Sportovní klub! Nebyla jsem teda na výstavě, o které psala Ely, a ani na žádné přednášce, protože jim strašně trvalo odpovědět mi, kdo že to přednáší.

Byla jsem ale na workshopu japonských cukrovinek. Poplatek byl...50 Kč? (už si nepamatuji) a byla šance si u vchodu do místnosti v Ostravském muzeu zakoupit i nějaké Jp placky či podpořit nadaci policajtů.

Docela mě workshop pobavil, protože paní cukrářka nám hned na začátku oznámila, že to nikdy nedělala a že to trénovala kvůli téhle akci kus léta.
Workshop tedy spočíval v cca seznámení se se surovinami, popisem, jak udělat v mikrovlnce rýžové těsto a pak už jsme jen hnětli z toho předpřipraveného.

středa 14. října 2015

Strasti a slasti Slovenska 2015

Řeč je o mé první letošní dovolené (ano, první dovolené tento rok...jela jsem totiž na dvě), která se uskutečnila už někdy v srpnu (tuším, že první víkend).

Byl to tedy spíš výlet, i když jsem si ho užila, jakoby to fakt byla právoplatná dovolená.
Napadlo mě jet někdy v červenci, zrovna když byli na dovolené mí rodiče a já se k smrti nudila. Uvažovala jsem, komu napsat, jestli by nejel se mnou a vyhrála to Johi. :) Navíc jako studentka by měla mít na Slovensku cestování vlaky zdarma a je hned o starost míň. Tedy...to jsem si myslela, nakonec to nebyla moc pravda :D.

Uvažovaly jsme o výletě na den, ale pak jsme zvolily spíše 2 denní výlet. Byla to skvělá zkušenost poprvé vyzkoušet couchsurfing. Na couchsurf stránkách jsem nějakou chvíli hledala a pak objevila Filipa.
Filip je pan herec...nebo jím alespoň být chce a školu na to taky má. (Než jsme vyjely, tak jsem ho vyfacebookovala a vygooglila a nějaký seriál s ním i viděla... Přece musím vědět, u koho spíme :D).

Na cestu jsme se vydaly s ČD do Čadce brzo ráno z Ostravy. V Čadci bylo v plánu si zařídit kartičku pro cestování vlaky po Slovensku. Nově tam musela být fotka slovenských rozměrů 4x3 cm (!!!)..dřív stačilo ostřihnout tu českou nebo vystřihnout nějakou ze staré fotky, tentokrát nám to "milé dámy na přepážkách" neuznaly. Tak jsme jely do Žiliny...vyfotit se :D

(A já šla chytat wifinu k SA, úprava fotky by Johi)

Za 5 éček jsem nafasovala velikost fotek, které už nikdy nepoužiju a konečně jsme mohly jet dál! Do Prievidzy přes 2 přestupy v Turčianských Tepliciach a v Horné Štubně. (Z Turčianských Teplic byl mimochodem Filip.)

pátek 11. září 2015

Šnečí giveaway

Jestli tohle čtete...tak věřte, že já pluju jako bojka někde kolem pobřeží Baltského moře *je na dovolenéééé*. Nicméně doufám, že si tento článek "užijete" :D.

Díky počtu čtenářů (70), mým nedávným narozeninám a tak...vyhlašuji šnečí giveaway!


úterý 8. září 2015

Natsucon 2015

Vždycky když jedu do Prahy na con, musím toho využít i jinak...Z toho důvodu jsme s Schaumou jeli na Natsucon z Ostravy již v cca 6:44. Spolu s námi jeli i další, kteří buď staffovali či si půjčovali peníze, protože zapomněli peněženku (viz. pan Pala).

Cestu Regiojetem někteří trávili spinkáním

a my jsme koukali na anime God Eater, ve kterém mě většinu doby (viděli jsme 5 dílů, je to ongoing) štvalo jméno hlavní postavy (kluka) Lenka. O.o !!! A to jste ještě neviděli ty reakce a záškuby, které měl Schauma pokaždé, když se tam objevila nějaká prsatice :D Dokonce to 2x přetáčel, aby mi to znovu ukázal :D
Po dojezdu byl v plánu oběd v Kantýně (menu s polívkou za 93 Kč u Václaváku, no neberte to!!!) a také výstava Káji Saudka 18+.


Součástí vstupenky  byl i drink zdarma na terase Tančícího domu, odkud je vážně skvělý výhled(, který Schauma neocenil, protože se bojí výšek...to bylo přemlouvání, abych ho dostala k zábradlí.)

Po cestě zpět na nádraží jsem ještě objevila moc pěkné "zákoutí" u Karlova náměstí :3


No a konečně tedy Natsucon! :D Letos můj druhý.

neděle 6. září 2015

Jak jsem se rozhodla přestat swapovat

Už nějakou dobu jsem si říkala, že přestanu utrácet (, i když taaaaaaaak ráda obdarovávám lidi). Důvodů je rozhodně víc, ale... teď se ukázal ten hlavní. Zažila jsem 2 swapy s opravdu nemilou swapperkou. :(

Vždycky hodnotím to, co mi příjde a jsem jako dítě :D Mám radost z každé blbosti, pokud to není fakt fakt fakt mimo. Nikdy jsem nedala negativ a ani neutrál. Asi jsem měla štěstí na lidi, že nikdy nebylo nic tak katastrofální. Ale teď se zamýšlím, jestli jsem udělala dobře.

Za vše může osoba, která na swaplace.com vystupuje s nickem Lenush7. Swapovala jsem s ní 2x. Druhý swap jsme zahájily ještě než doběhl první a to byla osudová chyba.

První swap byl na téma Čokoládové radosti a pořádala ho ona. Cena byla 100 Kč, ale zvedly jsme to na 150 Kč.
Ona chtěla tmavou čokošku a mintovou. Nevadila by ji mléčná a chtěla zkusit nové chutě.
Poslala jsem tmavou Das Exquisite s pomerančem (29 Kč), tmavou mintovou Das Exquisite (29 Kč), kočičí jazýčky (19Kč), tmavou čoko tyčinky M&S (20 Kč), čoko bonbony Where's Wally? z M&S(40Kč), tmavá čokoška s růží a fialkou M&S (80 Kč).
Dostala jsem "ještě" pozitiv, protože Where's Wally byly prošlé. Hmm...v době vyzvednutí prošlé nebyly...že se k nim dostala až o 10 dnů později je jiná a mintovou čokoládku ji sežral bratr.

Já jsem chtěla tmavou čokošku, ale mám ráda i bílou s kousky jahod. Nemám ráda mléčné přeslazené a plněné. Mám ráda nové chutě. A co mi přišlo?
Aspoň mi splnila, že poslala Rittersport a Schogetten, ale ten výběr?? To jako neumí číst, že nemám ráda plněné???  Tmavou jsem nedostala, bílou taky ne...tedy jeden bonbon Lindt byl bílý. Ty přišly komplet rozteklé, takže jsem je olízla a bylo.

Druhý swap byl na téma Harry Potter, v průběhu konverzace jsem si opakovaně říkala WTF???