středa 14. října 2015

Strasti a slasti Slovenska 2015

Řeč je o mé první letošní dovolené (ano, první dovolené tento rok...jela jsem totiž na dvě), která se uskutečnila už někdy v srpnu (tuším, že první víkend).

Byl to tedy spíš výlet, i když jsem si ho užila, jakoby to fakt byla právoplatná dovolená.
Napadlo mě jet někdy v červenci, zrovna když byli na dovolené mí rodiče a já se k smrti nudila. Uvažovala jsem, komu napsat, jestli by nejel se mnou a vyhrála to Johi. :) Navíc jako studentka by měla mít na Slovensku cestování vlaky zdarma a je hned o starost míň. Tedy...to jsem si myslela, nakonec to nebyla moc pravda :D.

Uvažovaly jsme o výletě na den, ale pak jsme zvolily spíše 2 denní výlet. Byla to skvělá zkušenost poprvé vyzkoušet couchsurfing. Na couchsurf stránkách jsem nějakou chvíli hledala a pak objevila Filipa.
Filip je pan herec...nebo jím alespoň být chce a školu na to taky má. (Než jsme vyjely, tak jsem ho vyfacebookovala a vygooglila a nějaký seriál s ním i viděla... Přece musím vědět, u koho spíme :D).

Na cestu jsme se vydaly s ČD do Čadce brzo ráno z Ostravy. V Čadci bylo v plánu si zařídit kartičku pro cestování vlaky po Slovensku. Nově tam musela být fotka slovenských rozměrů 4x3 cm (!!!)..dřív stačilo ostřihnout tu českou nebo vystřihnout nějakou ze staré fotky, tentokrát nám to "milé dámy na přepážkách" neuznaly. Tak jsme jely do Žiliny...vyfotit se :D

(A já šla chytat wifinu k SA, úprava fotky by Johi)

Za 5 éček jsem nafasovala velikost fotek, které už nikdy nepoužiju a konečně jsme mohly jet dál! Do Prievidzy přes 2 přestupy v Turčianských Tepliciach a v Horné Štubně. (Z Turčianských Teplic byl mimochodem Filip.)


V Prievidzi po úporné cestě vlakem s bandou děcek (jeden kluk řval v každém tunelu a sváděl to na kamaráda...myslela jsem, že mu v další tmě plesknu -_-) jsme našly ten správný autobus, který nás hodí až k zámku Bojnice.

Co by člověk neřekl o "zaostalém Slovensku" (aneb předsudky Čechů) je asi to, že mají klímu a free wifi i v tom mini městečku v celé MHD. (U nás má, když se zadaří, s bídou wifi sem tam nějaký vlak ČD.)

Bojnice jsou malé moc pěkné městečko se zámkem, který určitě znáte z pohádky Šíleně smutná princezna. Kolem zámku není ta úchvatně bažinatá zahrada, kterou z oné pohádky znáte, (to bylo točeno na jiném zámku), ale je tam příkop...zoologická zahrada, mini dino park a koupaliště. Prý tam měl být ještě zábavní park...fakt nechápu, jak někdo může tak přeplácat okolí nebo ... využít prostor?



Samozřejmě jsme šly na prohlídku, která nebyla zas tak nudná, ale byla docela náročná...hlavně, když se v tom vedru nesmělo pít.. Taky se mohlo fotit jen za poplatek a v každé místnosti někdo hlídal. Prohlídka byla klasicky jako u nás s průvodcem.
Prošli jsme většinu zámku, vydali se do kaple, kde jsem si sedla na LAVIČKU POČETÍ!!!! (normálně se nedívám do zrcadel, protože pověsti a teď už si nikam ani nesednu!!!), a také jsme byli v tamní krápnikové jeskyni, která byla objevena pod zámeckou studnou.

Po prohlídce jsme šly relaxovat do zámeckého parku k rybníčku.




Zpátky jsme nejely, protože nám Filip slíbil, že nás vyzvedne. Bohužel přišel domů pozdě z práce, a tak jsme si užily (zejména já) 2 hodinové čekání :D.
Mezitím jsme potkaly na zastávce busu milé starší, ale aktivní "babičky" Slovenky, se kterými jsme pokecaly o tom, že jsme se neměli rozpojovat a že ti tehdejší slovenští politici byli fakt kokoti.

Po 2 hodinách, kdy jsem vyhrožovala, že si lehnu na trojúhelník zeleně uprostřed "kruháče", dorazil Filip spolu s jednou Češkou, kterou poznal taky ten den. Což ho pobavilo a říkal, že aspoň budeme rády, že si pokecáme s "krajankou". 

Filip řídí dost rychle, ale výhodou bylo, že jsme stihli dojet do Billy, kde jsem koupila vytoužený Žlutý meloun kus ani ne za euro (to u nás prostě nekoupíte). Tedy stihli...za 2 minuty zavíračka, kouzelný úsměv od Filipa, prodavačky se nechaly ukecat a však to znáte... :D

Filip bydlí s rodinou v rodinném domě s doslova tajuplnou zahradou. Dostaly jsme pro sebe vlastní pokoj s koupelnou :3 a večer jsme s jeho rodinou a sousedy absolvovaly grill party. Naprosto všichni byli skvělí, i když mě nejspíš nemůže sousedka, protože jsem pomluvila 50 shades of grey, které ona miluje :D...ehm.

Ráno pak bylo úchvatné. Vstaly jsme, dostaly snídani a naprosto skvělé kafe...snídalo se pod stromy, kde byla večer opékačka,..hezky v klidu, nikam se nespěchalo (zatím :D).

(tenhle domácí uzený sýr byl výborný!)

Taky jsme byly čučet na králíčky (ale neee jinak vůbec nejsem holka z vesnice, která by je neznala :D) 

a taky na morče, které se páslo na zahrádce. (Večer jsme mimochodem hladily koťátko kočky, která nemá jednu tlapičku ok.)

Poté nám Filip nabídl, že se projdeme po okolí k blízkému rybníku. Pověděl nám i nějaké zajímavosti z okolí a také pořád říkal, že jsme měly přijet na delší dobu, aby nám ukázal více věcí :D. (Možná příští rok?)




Než nám jel vlak zbývala sotva hodina a půl a za tu dobu nás stihli podarovat kouskem oběda (skvělou polívkou!), Filip nás ještě vytáhl (autem) na jeden vrch, ze kterého jde vidět daleko a kam prý chodí zamilované páry ... (šprcek tam bylo fakt hodně :D)...

na cestu jsme pak fasly Radlery a jedno hezké velké PÁ. :3


Neskutečně jsem si svou první letošní dovolenou užila. Taky jsem byla moc ráda za první zkušenost s couchsurfingem, která byla víc než pozitivní *_*

Jak to viděla Johi, to si můžete přečíst u ní na blogu.

Otázka pro Vás....už jste couchsurfovali? Chystáte se na to?

3 komentáře:

  1. To vám to tedy úžasně vyšlo, wau! O.o

    OdpovědětVymazat
  2. Tenhle výlet stál za to. Tendence škrtit Šari za neustálé kecání byly vyváženy krásou krajiny a úžasnými lidmi, na které jsme měli fakt štěstí. Musíme jet znovu, na pár dní...a na výlet s Filipem, neb to bude stát rozhodně za to. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Couchsurfing jsem zatím ještě nezkoušela a vzhledem k tomu, že mám v plánu maximálně zas Indii, jen tak se k tomu neodhodlám :) ale vždycky jsem to chtěla zkusit. Slovensko se pro to zdá být ideální :D tak možná když si nasockuju ještě nějakou dovolenou... :))

    OdpovědětVymazat