středa 28. prosince 2016

Vztah s ADHD

Dneska je hyperaktivní snad každé druhé dítě. Stejně tak, kdo není dys (-lektik, -grafik, -kalkulik atd.), jakoby nebyl. Moderní doba s sebou přináší pokrok, který se jmenuje INKLUZE. A i když jsou tyhle děti stále zavrhované a nálepkované jako "blbečci" a "spratci" a jejich mámy jako "neschopné se postarat a vychovat je", tak se pokrok nezapře.


Bohužel, adhd a jiné poruchy se nevyvinuly až s příchodem druhého tisíciletí, ale byly tady celou dobu. Dříve, když se toto a podobné neuznávalo, byli lidé zařazeni do společenských tříd a pracovních sil, kam vlastně ani nepatřili. To, že se tváříte, že to není, neznamená neexistenci problému. 

Problémem v moderní době je, že se moc neřeší ADHD u dospělých. Přitom zrovna tato neurovývojová porucha nemá logicky vliv nejen na jedince, ale i na jeho společnost a vztahy. 
A že je to často peklo mít vztah s někým, kdo:

  • nedokáže udržet pozornost
  • je impulzivní
  • cítí stále neklid
popř.
  • je náladový
  • trpí depresemi
  • má nízké sebevědomí a negativní sebeobraz



Jaké jsou možnosti léčby?
Žádné. Rozdíl mezi poruchou a nemocí je v tom, že nemoc lze vyléčit, ale u poruchy jen zmírnit příznaky.

Pro zmírnění příznaků spojených s ADHD a přidruženými poruchami (LMD, bipolární porucha apod.) se používá:


  • psychoterapie - různé metody 
  • farmakoterapie - k čemuž je zapotřebí návštěva PSYCHIATRA (a máme tady další "nálepku")
  • svépomocné aktivity - třeba si o tom něco přečíst a tzv. strukturovat svá prostředí a činnosti v nich

Kde je problém?
Kromě toho, že musí jít člověk pro farmaka k psychiatrovi snad i ten, že v ČR existují pro dospělé jen 1 léky, které navíc nejsou hrazeny pojišťovnou. (Naopak pro děti existuje spoustu psychofarmak, kdy jsou některé hrazené.)


Dokonce i knihy se často zaměřují pouze na děti či dospělé lidi pouze přidružují. Pro dospělé s ADHD, ale existuje portál Nepozorní dospělí, kde si mohou přečíst publikaci pro dospělé o ADHD i s příběhy a tipy. Obrázek s textem výše je právě z této publikace.

Proč to řeším?
Nechci udělat chybu. Měla jsem 5letý vztah s ADHD a můj nynější vztah je opět s dalším ADHD, kdy porucha je o dost větší a zasahuje mnohem více do našeho vztahu. Potřebuji se naučit mu být větší oporou při těch zbytečnostech, které on vidí jako závažné problémy, při veškerém jeho stresu z práce a z mého pohledu normálních věcí. A hodně se bojím. Bojím se, že až spolu budeme bydlet (, což se závratně blíží - za 2 měsíce), tak to nezvládneme. Po nocích teď dělám různé PLÁNY a SYSTÉMY, které se budeme učit oba a budeme v nich fungovat.

Mít plán, systém, strukturu a rozvrh na všechno je u ADHD lidí velmi podstatné. Potřebují mít jistotu, oporu a "něčeho se držet".

Postupně sem popřípadě na mou facebook stránku budu i postovat různé mnou vytvořené plannery :) Třeba pomohou i Vám!

4 komentáře:

  1. Mamka učí ve školce kde pár ADHD dětí chodilo. V poslední době učila dva aspergery kteří mají individuální výuku. Spousta lidí má mylné představy jak takový člověk vypadá. Někteří zcela zdraví se za ně považují (znám jednoho) a naopak ty co to skutečně mají považují za nevychované a tak podobně.
    Není to legrace, ale myslím že to zvládneš. Je skvělé že spolu můžete žít. Každý, i když třeba zdravý tu možnost nemá, tak hodně štěstí do budoucna. :)

    bluemoonalice.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc se těším na další příspěvky a tipy, za sebe dávám tip na dokument https://www.youtube.com/watch?v=Wi_4Cg34RbA je zjednodušený, ale pro představu jak se ti lidé cítí dobrý.
    Pak na stránku, kde jsou více rozepsané projevy http://www.poruchapozornosti.cz/porucha_pozornosti.php :-)
    S ADHD žiju už 9 let a stále je to náročné. Zatím je u nás základ pořád připomínat připomínat připomínat i když plán je. Jeho proud myšlenek je prostě silnější než jakkoliv velká snaha a to musím mít pořád na mysli a díky tomu se už tolik nerozčiluju. A další základ zatím vidím v tom neříkat, že si to radši udělám sama, ale neustále projevovat důvěru, že to dá a dávat nekonečno příležitostí, což je ze všeho asi nejtěžší, protože sebemenší blbost (třeba si dávat svačinu na stejné místo, aby ji ráno dal do batohu mu trvalo se naučit 3 roky) mu trvá nekonečně dlouho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za odkaz na video! Další stránku znám a snad tady někomu dalšímu pomůže. Když jsem tenhle článek dala na stránku Blogerů na fb, kromě maminek se mi ozval i kluk, ze kterého postupně vylezlo, že je ADD. Celou dobu mi vyčítal, že dle tohohle článku jsou dospělí ADHD 'Podlidi' a nebo že je to má výmluva 'alibi', proč nejít do toho vztahu. Protože on se naučil normálně žít a je jen roztěkaný a neumí myslet na víc věcí najednou. Došla jsem až tam, že jsem popsala konkrétní jasnou situaci a ten kluk to zase znevažoval. Je tak smutné, co mohou říct nejen lidi, kteří nezažili, ale i ti, kteří zažili. Když překonám rakovinu, taky přece nebudu znevažovat jiné symptomy a říkat lidem, ze je to cajk.
      Tak ještě doplňuji, že Tvůj ADHD je taky DOSPĚLÝ. (Svačina by mohla zmást.)
      Adam zatím to řeší tak, že nejí. 1 měsíc, který jedl byl prosinec, když jsem mu udělala adventní kalendář s náhodnými potravinami. Na víkendy měl víc sladkostí a přes týden Bebe, přesnídávky, oplatky, perník apod. O víkendu jsem mu říkala,že to zavedem radši znova :D.
      Ještě se spolu předběžně domlouváme i na takové 'blbosti' jako je systém odměn. Díkybohu vypadá zatímm na toto dost namotivovaně.
      Já mám naopak problém připomínat. Mám ve své hlavě dost úkolů pro sebe a 2x bych bouchla. Věřit problém. není, s ním mám poprvé za život pocit, že mu věřit můžu,i když to nedopadá často dobře. Tak snd mi to vydrží. přijmout všechny tyto informace je těžší než je znát (ty o Adhd)

      Vymazat